Marek Adamík
24. srpna 1980, Zlín
Jeho studijní zájmy se týkaly oprav aut, marketingové komunikace a religionistiky, živil se jako novinář, píárista v neziskových organizacích a v neposlední řadě jako pracující rukama v mnoha rozličných profesích. Básně píše asi patnáct let, zveřejňuje je na několika literárních serverech. Oficiálně se prezentoval na stránkách časopisu Tvar a Weles.
bibliografie
Pes v okně (2001, vlastním nákladem)
Víc než jen to (2002, vlastním nákladem)
Paní mezičasu (VeRBuM, 2012)
ukázky z tvorby
Balón
letím…
…levituji
oporou
bezbřehé
Nic
Cesta duše I.
Dříve to tu nebylo. Ty stavby, cesty a zákoutí mají svůj vlastní
život. Jak říkáš při našich procházkách: „Mají duši“.
Narodili jsme se ve snu, abychom pochopili, co všechno může
vyrůst a stát se během několika okamžiků pozemského času.
Prožili jsme události dlouhých let, jež přesáhly všechny
horizonty. Přitom ve zkušebně života se vtěsnaly do dvou tepů a
jednoho výdechu.
Dětský agent
Dohaduje se, vyzvídá, hledá spiknutí. Věří, že změní svět a
zbrojí se nástroji hromadného ničení – dvěma granáty,
omráčidlem, umělohmotným revolverem, plastikovými kuličkami,
navigací.
Nezapomněl ani na ešus: rýže s kuřecím pro zákopové časy.
A pusu od mámy.
Jamajský domorodec
zplešatěl
oněměl
rozpadl se
zeď z bambusu
zdobí
rád šmíruje
užívá si
houpe si
své reggae
Náš čtenář
Ten muž
s lupou
jak Měsíc
i přes tiráž
děsí nás
naše jména
…
Pouliční soumrak
Tváříš se nevlídně
jako bych tehdy něco započal a nedokončil
jako bych tehdy něco uviděl a neuvěřil
Dnes přichystala jsi pro mě věčný soumrak
v němž slunce nevysvitne
úsměv se neobjeví
Stíny
Malují obrazy
Jejich představy a přání neznají hranice
Zvědavost v nich plápolá
Občas hoří
Říkají, že kdysi přišly před věcmi
Podvečer je pro ně svátkem, opuštěné domy rájem
V nedopitých šálcích vždy ztrácí se
V lese
kde jsi, pravdo?
šeří se,
v patách bahno
noha míjí
pařez
země neustoupí
…