Bylo ticho

Zorali jsme čekající ticha,
Ave Maria jsme dozpívali.
Zavrhli jsme všechna slova lichá,
abychom se s prací přivítali.

Došky chaloupek i vánek lesů,
křišťál potoků i rozmar polí
zbavili jsme pohádkových děsů.
Zaseli jsme, co nás nezabolí.

Vráskám na dlaních i brázdám duší
vyšili jsme vzpomínku a díky.
Staré oči z modliteb jen tuší,
že nám písní zahnali své hříchy.

Vzbudili jsme neúrodné květy,
mrtvé cesty prosekali světlem.
Nevěřícím ukázali světy,
jejichž hlas k nám nedolétl tichem.

Z kořenů, jež hluboko se vryly,
nový strom jak hrad jsme vytesali.
Z mozolů, jež v hlíně marně ryly,
nové úkoly jsme přivítali.

(Ze sbírky Město)