Město

Jak bílý úsměv, jako smělé dítě
vyběhlo jsi z namodralých stínů hor
a v němém úžasu se zastavilo.
Ruce dělníků jsou mocnější než vzdor.

Když první paže dokončily dílo,
štěstím promluvila unavená tvář.
Když první průvod kráčel pěšinami,
Azur nesl vítězovu svatozář.

Jsou umlčeny mraky nad brázdami,
těžká půlnoc nedusí už svítání.
Jsou otevřeny všechny brány světa,
aby plály zlatým zrním na dlani.

Je marné volat vládu umírání.
Pokorný šik strojů vyorává den.
Je marné umlčovat píseň sirén.
Řetěz rukou nebude už rozpleten.

Jak bílý úsměv, jako smělé dítě
vyběhlo jsi z namodralých stínů hor
a v němém úžasu se zastavilo.
Ruce dělníků jsou mocnější než vzdor.