Aproximativní báseň
Příteli Kamaráde
Děkuji ti za injekci života
Bez Tebe jsem jen smetí
které rozfouká vítr
Včera jsem Ho opět potkal
Nejel chevroletem
neměl identifikační číslo
ani známou na finančním úřadě
neměl počítač ani laserovou tiskárnu
neviděl televizní reklamu na Regulax a rtěnku Margaret Astor
neslyšel průpovídku – Buď sama sebou!
neodebíral Cosmopolitan a neposlouchal rádio
neplul na nafukovacím člunu
a nebyl u moře a na dovolené
neměl holínky do deště
ani černé kalhoty
neměl kravatu
neměl vestu
neměl mobilní telefon ani sadu šroubováků
neměl aktovku ani igelitový sáček
neměl očkovací průkaz
neobdržel hlasovací lístky ani písemné osvědčení o křtu
nepřešel okolo hotelu Na točně
a na kolejích nespával
dokonce neměl ani měšťanku
papírový blok propisku a pouzdro na stravenky
nedostal jedničku z hudební nauky
nechodil do družiny ani do pionýra
nevozil v kočárku papír do sběrny
nepouštěl draky
nebyl Mladý budovatel inženýr ani komunista
nežvýkal žvýkačku značky Goha
nenosil montérky nechodil na pivo
nekouřil Globusky Letky ani Marlboro
není nikdo kdo by jej viděl tancovat foxtrot
nesbíral brouky
a nehrál na basklarinet
nejedl brambory
nepletl trní a třtinu
nekoval hřebíky
ale tesal dřevo tolik je potřeboval...
Ale kamarádil s ním zchudlý Jidáš
který ho obdivoval
jakoby v naději
Magdalské rozplet sedmero zmijí
vdechl svěží nitro
zavřela chtíče a otevřená ústa plná cingrlat
Pomotal hlavu Pilátovi
kterého nakonec rozbolela
zklamáním a strachem
když hladová žere sama sebe
a jako kojná aby neukáplo
si pije prsy
Chlápek z Kyrény co pěstoval na kamení
mu poponesl důležité Dřevo
a tobě obtiskl do mozku oči...
prý sis za to mohl sám
když jsi tak žíznivě pil
když jsi tak vehementně radil
Nějací pitomci mu pod křížem ukradli jediné šaty
ale předtím se mu pošklebovali
ale předtím ho vláčeli
ale předtím s ním smýkali
ale předtím ho kopali
ale předtím ho žduchali
ale předtím ho fackovali
ale předtím ho mlátili pěstí a klacky
ale předtím po něm plivali
ale předtím ho povalili na zem
ale předtím na něho řvali
ale předtím o něm lhali
ale předtím se mu pošklebovali
ale předtím ho uráželi
ale předtím ho svazovali
ale předtím ho bičovali a stále a stále bičovali
byl jak rudá zebra
aby Pilát hrál za dobráka Dobráka
ale předtím mu narazili do hlavy
ostnatý věnec
a posouvali s ním po čele a temeni
tam a zpátky doleva a dolů
ale předtím ho liskali a švihali třtinou
ale předtím ho vystavovali za hlupáka
ale předtím ho pomlouvali
ale předtím ho vodili před lháře
ale předtím na něj chystali léčku
ale předtím za něj dali třicet peněz
ale předtím se na něj smlouvali
ale předtím ho nenáviděli
ale předtím mu záviděli
ale předtím se před ním pyšnili
ale předtím ho špiclovali
ale předtím chodili za ním
ale předtím ho poslouchali
ale předtím byli z něho udivení
ale předtím od něj očekávali
ale předtím mu byli vděční
ale předtím jich deset tisíc nasytil okounem a plackami
ale předtím za ním dolézali
ale předtím šplhali po stromech aby se dívali a za ním chodili
ale předtím si nechávali radit
ale předtím se nechávali uzdravovat a nosili svá lehátka
ale předtím se nechávali pozvedat nadějí
ale předtím se na něho usmívali
ale předtím se na něj těšili
ale předtím spěchali v průvodech za ním
ale předtím ho toužili spatřit
ale předtím o něm slyšeli mnohé vyprávět
ale předtím z nich vyhnal stádo prasat…
"Co říkáš, nejsi taky trochu někdy prase?
Nejsi prase trochu víc?
Nejsi prase úplné?
"Ne" nejsi, říkáš... Jen ti trčí z očí nějaké ty štětiny, kolouchu!
ale předtím jim daroval zrak
ale předtím je vzbudil z páchnoucích hrobů
ale předtím jim poradil od váhy věcí
ale předtím jim zastavoval krvotoky
ale předtím jim umýval smradlavé nohy
ale předtím jim utišil bouři když měli v kalhotách
ale předtím jim vyprávěl krásné příběhy
ale předtím jim ukázal jak je miluje
ale předtím s nimi v poli odpočíval
ale předtím se s nimi u ohně zahříval
ale předtím jedli spolu sladké datle a zrní z klasů
ale předtím je u čil se modlit
ale předtím měnil vodu ve víno
strach v naději
to všichni byli mladí zdraví krásní veselí
ale předtím je pozdravil od svého Otce
///
ale předtím na něj svítila holubice
ale předtím ho bratranec pošplíchal Jordánem
ale předtím se učil tesat stropnice dveře a rámy
ale předtím v chrámu na kameni radil
ale předtím chodil malý za ruku
ale předtím se učil číst psát a počítat
ale předtím emigroval do Egypta
ale předtím šli po něm hrdlořezi
ale předtím dostal voňavku myrtu písničku zlato a mlíko
mléko ze své Matky půvabné dívky
mléko od ženy drobné a křehké jak motýlí kukla
mléko obyčejné prsní mléko
ale předtím na něj čekali
ale předtím o něm vyprávěli
ale předtím o něm psali
ale předtím o něm prorokovali
ale předtím jim byl slíben
ale i předtím byli milováni
ale předtím se vraždili a děvkovali
...................................
ale dlouho předtím předtím byli jen Dva
a Někdo tak trochu na oko bokem
ale předtím bylo Sedm dní
ale předtím byl jen Jeden
Řekněte řekněte co bylo před Ním?
Blatouchy
Více než aztécký král
procházím cestou lemovanou dukáty
hrst vlevo a dvě na straně druhé
A znova tak dokola
jako na laně
s pomlkou vojenského bubnu
lavorem v trávě
co do země ustrnul chřtánem
pohozený pupkem vzhůru
– tou rezatou minou
kterési války...
Více než c.k. František
doprovázen metály
metály za nic
ne z náklonnosti
Nečekali jsme se
Jen tuto chvíli
očima vdechni nebo nech...
Ledňáček
Odlesk diamantu
hozený větrem
před oči
v rychlosti
jen vrbový klomínek se zhoupnul
k polibku na hladinu
Potok
zákruta s tůní – nic moc
roky čekání a ta ptačí duha
vteřina k vidění
zobák na roky.
Než údiv vztáhnout
Ten tam
na mžik
poklad času
staletí vykopáván
...kolikrát ještě?
zda–li vůbec
Marii
Tvé oči jednou
zesměšní mou smrt
tváří v tvář
moudrý to ví
zůstanou pomlky
hlasité pomlky
...pohled opřený do prázdnoty
poběží jak němý film
až náhle zvonivý úder
pískového srdce o misku
oznámí odpověď
že jsi byl taky král
kdo nad sebou vládl
a jak panoval…
nad díky a nedíky
Marné, marné
Co váží
neslyšená slova
ruka nepodaná
radost vynořená z bláta
kulička z minulosti
že jsi taky chtěl jako Anděl
k oblakům
že jsi také chtěl sáhnout lehce
na úsměv…
a ona zatím přeložila
nohu přes nohu
tak dlouze měkce
jedno narození
a ona zatím přeložila
kůži přes kůži
aniž tušila že ti vládne
aniž tušila že ji polykáš
s hlínou na střevíci
s rezatými chlupy a s potem v podpaždí
se všemi záchvěvy
...tolik váží pohyb
co chybí mu
dotek...
Tvá rána – tvůj Verdun
Jaká jsou tvá všední rána?
Zatím co ptáci slaví...
Na zemi tráva
hrdá na brilianty...
Ty ospalá v hnízdě tančíš
nakvap první grotesku
Jenom já, já...
...všechno ti tak vadí
...všichni ti tak vadí
Rychle! Rychle!
poroučí hodiny
kávovar píská a
Ty automat
docela zmatená
mezi punčochami a rtěnkou
u zrcadla se špičatými prsy
předvádíš denně
ranní poplach
