Marii

Tvé oči jednou
zesměšní mou smrt
tváří v tvář
moudrý to ví
zůstanou pomlky
hlasité pomlky

...pohled opřený do prázdnoty
poběží jak němý film
až náhle zvonivý úder
pískového srdce o misku
oznámí odpověď
že jsi byl taky král
kdo nad sebou vládl
a jak panoval…

nad díky a nedíky