Běž dom a dej králikom
Metyn a Sosin lašovali a jen tak po dědině paludovali, neměli zrovna co na práci. "Máme přece demokracii, pracovat možeme enom tehdá, když máme silu." A tu už víc jak rok neměli. Zrovna začali ale naštěstí silu pozvolna nabírat. S tímto nečekaným obrozením si nevěděli rady. Chodili, cárali se, špekulovali, kdeby–coby. Začali bláhově uvažovat i o podnikání. Viděli dobře z televize NOVA, jak rychle a snadno se dá u nás zbohatnout. Ještě se jim jevila jedna lákavá možnost. Politika. Ale i jim se zdál tento způsob obživy opovrženíhodný. "Mamička by sa v hrobě obracali, živit se tak nepoctivě," dumal Sosin. "Tak vysoko sme eště neklesli," přidal se Metyn. Seděli v halenkovické hospodě a soustředěně, při štamprli, řešili podnikatelský záměr. Počítali i s pomocí Evropské unie. Co tak šáhnout si do některého z rozvojových programů? Sme my lidské zdroje? Sme. "Já už su asi prazdroj‚" tvrdil o něco starší Sosin. "Mohli bychom napomoci rozvinout turismus. Takovou barabiznu, jakou máme my, nemá široko daleko nikdo. Třeba v kuchyni řežeme dřevo přímo motorovou pilou a od ní dáváme rovnou do sporheltu. Co to ušetří pracovních sil, to je přece atrakce a inovace jak sviňa. Nechci vás urazit, pánové, ale kdo to z vás má?" přemýšleli nahlas. Zkoušeli kmen stromu oknem pichnout přímo do kuchyně a jenom přiřezávat. Zpočátku se dařilo, ale okno nešlo dobře dovřít a při mrazech inovace přestávala fungovat. Hospodářsko–kulturní rozvoj regionu je také lákal. Což takhle zaměřit se na rozvoj kvality života obyvatel? Vzdělání, infrastruktura, služby, to všechno tam bylo. Nové vazby, cílové skupiny, projektové skupiny, specifické cíle. "Projektový záměr? Co to asi kurva je? Priorita 3,2, implementace finančního mechanizmu, grantové schéma, monitorovací systémy, indikátory. Co to do piče mlžíju," filozofoval Sosin. V tuto chvíli byli z toho úplně tumpachoví. Chce to vizi, vtloukali jim do hlavy zkušení politici, ohledění z televizních šotů i tištěných magazínů. Ti dva ale čučeli do materiálů pracovních nabídek jak vyoraná myš. "Musíme najít mezeru na trhu," pronesl po třetí hrubé štamprli slivovice téměř prorocky Sosin. "Už to mám," vykřikl radostně Metyn. "Mezera na trhu!" Jeho nadšení bylo bezmezné. "Budeme prodávat bubliny do vodováhy!" Jásavý pohled přerušil Sosin: "Hňupe." – "Založme brigádu kapitalistické práce," jásal dále Metyn. Jeho opojení bylo v tu chvíli bez hranic. "Hňupe, nepičuj," vrátil ho jemně do reálného světa Sosin. Po společné poradě usoudili, že nejlépe bude zařídit si malou pálenici. Příklad: Občan nasbírá třeba půl metráku třešní nebo malou bečku angreštu. To mu zahrádkáři nevypálí, vykašlou se na občana, kotle jsou s obsahem přes dvě stě litrů. "Potřebujeme větší objemy, větší kapacity, větší spotřebu, velkokapacitní oblbovárny, růst, růst, vstříc radostným kapitalistickým zítřkům. A co občan se svým čtyřicetilitrovým kvasem malin? Kdo mu pomože? Nikdo, přátelé. Nikdo. Mezera na trhu. Jsme tady ale my, firma Met–a–Soc. Navíc je to kvalitní služba a pomoc všem lidem dobré vůle." – Mlékařům ukradli konev od mléka, obsahově je akorát tak. S chlapama v kovárně ji doplnili o šneka a chladič a mohli začít podnikat. Navíc není třeba zatěžovat finanční úřad, protože se rozhodli službu dělat jako veřejně prospěšnou práci, stejně, jak činí některé neziskovky. Pomoc od státu ani EU nakonec nežádali, protože pálenice prosperovala a hoši byli zvyklí na životní minimum (2 500 Kč). Občané službu oceňovali, byli solidární, a vše klapalo podle plánu.
Jednou, když pálili meruňkovici, se to stalo. Už dopalovali, když Metyn pravil: "To už dojede samo, ideme na karty. "V hospodě bylo teploučko, vysoká zámecká kamna byla rozžhavená, pivo dobře vychlazené. Ve třetím kole mariáše přiběhl vyděšený patnáctiletý synovec Kuba: "Strýcu, průser," volal už ode dveří na Sosina. "Vybuchla vám pálenica, okna sú rozbité, meruňky vysíjú na stropě!" V hospodě nastalo hrobové ticho. V některých spoluobčanech, kteří spoléhali na zdárný provoz nové služby, by se krve nedořezal. "Až to zaschne, bude to pěkná krápniková omítka," nenechal se rozhodit Metyn.
"Vypls vařič?" dotázal se Sosin. "Vyhodilo to aj pojistky, už to nehřeje," očividně uklidněn odpověděl Kuba. "Tak co nás rušíš od karet, běž dom. Dej králikom."