(IX.)
Stávaj, šedý Kubo, pobízám ťa,
jak ťa hlobnu kyjem, obudím ťa.
Ach, nechaj mne, bratře, dříme sa mi,
nedávno sem přišél za ovcami.
Utěkaj, utěkaj, cosi hen je
velice světlého při Betlémě.
A gde je, a gde je, ukaž mi to,
ať se já podívám také na to.
Na mú milú kušu dodělal sem,
halenu aj krpce roztrhal sem.
Z večera je zima bez haleny
a z rána mráz bývá, krpcú néni.
Co si my ubozí včil počneme…
Daj Bůh ščestí, milí páni,
šak sem nebýl dávno s vámi,
cosi se nám zdálo,
že máme ovec málo.
Copak ty chceš, bratře milý,
aby sme si poskočili?
S nožky na nožku,
poskočme si trošku.
Strkajte páni ruky do míškú
a dávajte dary Ježišku.
(ze sbírky Vánoční koledy strýca Jozefa Cekotového ze Zlína)