Jag zvjerozvjesti našli f Tłustéj yndych

Gdysi velice dávno přišli do Zlína také svatí zvjerozvjesti Cyryl a Metoděj. Oni chodívali z Velehradu a kázali tady tú víru.
Dycky se pjekně vypravili, chodili po Moravje a fšady, a aš ty pohany obrátili, tož ich pokřtili.
Chodili pješky, jagynáč, z jednoho místa na druhé, fšady oni přišli.
Aj ve Zlíně křtili. To hen pod Žałútkem była taková kaplička šag už je zbúraná, ale velice pjekné to tam było. A u téj kapličky była voda a s téj prý křtili. Dnez je tam ešče stuďňa, možná, že ste si í negdy všímli. Gdysi se svatý Cyryl a Metoděj vypravili také do Zlína a šli horama přes Tłustú. A dyš přišli nad Zlín, toš povídali lidom, že f Tłustéj, f téj hoře, je prý veliké bohactví. Jag vyšli na kopec, ukázał kerýsi z nih na zem, na tú skału a pravíł:
– F téjto skale je indych. Hledajte ho, je to veliké bohactví!
Tag on to řekł.
Ten yndych to je taková tekutina, barvidło. Doleny s toho mívajú barvené šorce. Je prý to velice drahé. A ten Cyryl a Metoděj říkali, že tady f Tłusté je toho moc.
Ale nigdo tam nekopáł, tož nech hledajú. Ale gdoví, možná, že negdo ten yndych ešče jednúc f Tłustéj nájde.

(Z knihy Starozlínské pověsti a lidové povídky)