O Svatopługovi

Kníže Svatopług mjéł tři syny. Sídlíł on na Velehradě. A než umřéł, rozmýšláł, jag má ty svoje syny podělit. Zavołáł si ich k sobje, to už býł přet smrťú, a podáł ým tři svázané pruty, aby yh rozłomili. Ale oni nemohli. Toš ty pruty rozvázáł a podál ým ich každý ekstra. A to už ím šło, lechko pruty połámali.
Atož ím řekł:
– Vidíte, tajak ste nemohli ty tři pruty přełomid dyž były svázané, tag aj vás tři nigdo nepřemože, dyž budete držet pjekně pohromadě. Ale dyž budete proti sobje, nepřítel váz jednoho po druhém lechko zmože. A potom umřéł. A syni dostali každý svůj díł. Mojmír ten býł nejstarší a sídlíł na Velehradě, Svatopług na Ołomúci, a na nitranském zámku býł Zabor. Ten býł nejmłačí.
Netrvalo ale dłuho a ti třé se nepohodli. Došło nakonedz aj g vojně mezi něma. Ten Zabor si zavołáł na pomoc Maďary a že s něma spíž Mojmíra porazí.
Ale špaťně dopadł. Napřeď mu pomáhali, ale také se rozešli a potom ho chytili a na jednom kopci u Nitry ho objesili.
Ten kopec tam ešče je a po něm se menuje aš podnez Zobor.
A gdesi na tom Zoboře była prý zakopaná aj koruna. Ale f kerýh místoch – to nigdo neví.

(Z knihy Starozlínské pověsti a lidové povídky)