Pod zlínským rynkem vedú chodby

O tomilošovi se ve Zlíně modz vykłádalo. To býł zakletý rytíř a jezdívał dycky o půnoci v ohnivém kočáře. Ale bes koní a hłavu si držéł pot pažú. Vyjéł dycky z Hradíščka a potom jéł dúle Hrackú cestú. Ale dojéł enom po Nesvaďbovo na rynk. Tam zostáł stád a – stratíł se. Gde se dycky poďéł, to nigdo neví. Také se ve Zlíně kúlávala ohnivá hłava. Zjeviła se dycky u kosteła a kúlała se dúle na rynk. Ale zaséj se u toho Nesvaďbového dycky stratiła.
Na rynku stójí svatý Donád a svatý Floryján. Dyš keréhosi z nih gdysi spravovali, toš tam pod ním našli také jakési peníze. Jak se tam vzały, nebo kolig yh było, to už nevím, ani gde se poděły. Ale były tam. Můj strýdz Jan Cekota, říkal, že pod zlinským rynkem sú chodby, takové sklepy. Nigdo že o nih neví, ale on ešče s kerýmasi že f tom sklepje aj děłáváł. Gdysi prý tam přišli aj na jakési dveři, ale ty že se neotvírały.
Ten sklep ide prý od Lidmilového aš po Chałupské, to je tam jag je dnezáłožňa. A hneť kúsek dál bylo to Nesvaďbovo.
Atož negde f teh místoch se pokaždéj stratíł Miloš, aj tá umrlčí hłava.
Gdoví lesti né do toho sklepa.
Gdoš to može vjedět.