Teda...

Řekl bych tož. Teda je vlastně to samé jako tož. (Neříkejme ale to samé, protože správně je totéž, což je to samé.) Tak teda - nechť je dnes na tomto místě řeč o úkonu tak významném, jako je čurba. Neboť bez čurby není života, to ale zcela vážně.

Co zveme čurbou? Vyplyne to následně ze souvislostí, ve slovníku spisovného jazyka budete hledat zbytečně. Najdete čurbes, akademici uvádějí, že je to zmatek a nepořádek, já tvrdím, že adekvátní slovo jest bordel, což mám doma všude. Kdysi Miroslav Horníček po týdenním společném bydlení v hotelovém pokoji s hereckým bardem Eduardem Kohoutem nalezl postrádanou ponožku v hrnku od kafe a nesměle opáčil: Mistře, neměli bychom přeci jen trochu uklidit? A Mistr svým sonorním hlasem národního umělce pronesl: Mirku, život je příliš krátký na to, aby se uklízelo. Tohoto moudra se držím a přijda domů, jen vesele prohlásím všudebordel všudebordel a užívám si příliš krátkého života.

Ale k věci. Dále můžete blízko čurbesu najít čury mury fuk. To je dle akademiků čarodějnické zaklínadlo. Taky se dohledáte slova čurat, uvádějí se i podoby načurat, počurat, vyčurat se, pod písmenem M můžete dokonce akademicky močit. Čurbu ve slovníku nenajdete. Takže oč jde? Když např. maluju, jde o malbu, seju-li, jde o setbu, o stavbu jde, když stavím, nikdo se nad tím nepodivuje. Teda o čurbu jde, když čurám, a nepodivujte se.

Přijde-li tohle na člověka akutně, pak je o zábavu postaráno. Znám z vyprávění jednoho přítele, jak směřoval na tzv. jezírka, kam se půl města chodilo v letním parnu koupat, když tu náhle přišlo nutkání. Bylo větší a větší a přítel Šuba věřil a doufal, že tuto prekérní situaci zvládne do chvíle, než se vnoří do jezírka. Už spěchal, už běžel, už spurtoval, aby to stihl, když tu náhle před ním hluboký příkop. Odrazil se, aby příkop přeskočil. Avšak ten odraz byl onou příslovečnou kapkou, co přeteče, a tak než dopadl na druhou stranu příkopu, počural se i posral (v akademickém slovníku to radši ani nehledám).

Jiná příhoda jiného přítele, jehož jméno si ponechám pro sebe, dokud si on pro sebe ponechá vysokou politickou funkci. Stalo se to dávno, byl tehdy poněkud výstředním mladíkem s nejrůznějšími ambicemi, o politických nevím. Říkejme mu teda P. D. jakožto Potenciálnímu Delikventu. Jeda tramvají, ucítil P. D. živě, že se schyluje k nejhoršímu. Spolehl však na svou pevnou vůli, což fyzicky vyjádřeno znamenalo ještě pevnější sevření obou hýždí. Šlo o to vydržet pouhou jednu zastávku a pár kroků k budově, v níž byl P. D. zaměstnán. Jsou chvíle v životě lidském, kdy - jak pravil Josef Švejk - i hovado zapláče. V té chvíli, o níž je řeč, však cestující veřejnost měla k tichému pláči o to dál, oč blíže se nacházela místu, kde stál přítel P. D., a naopak dávala hlasitě najevo své pohoršení nad tím, co všechno si dneska lidi dovolí. Prostorem se linul pronikavý zápach nikoli nepodobný odéru vesnické latriny. À propos - všimněte si, že máloco se line. Smrad se ovšem dokáže linout naprosto spolehlivě. - A tu se v mém příteli projevilo nadání budoucího politika, neboť prostý lidský pud sebezáchovy by v takové situaci totálně zkolaboval. P. D. se teda jal pohoršovati ze všech nejhlasitěji a nejvýbojněji. S výkřiky To je škandál! a Které prase? pátral po tom zlotřilci nosem i očima ve svém nejbližším okolí a jakmile tramvaj na příští stanici zastavila, zvolal: S dobytky dál nejedu! a vyskočil ven, zanechav uvnitř všechny, kdož nedorostli jeho talentu.

Teda, dostali jsme se příliš daleko. Řeč měla být o čurbě. Možná bychom v té souvislosti mohli připomenout nevídané politické dispozice jiného muže, který prozíravě, aby si naklonil voličstvo v nastávajících volbách, nechal jako úřadující starosta městečka Zvonokosy uprostřed náměstí postavit pánské záchodky, když do té doby mužové mladí i dospělí a staří čurbu prováděli téměř veřejně a kdekoli se jim zamanulo. Zde krásný příklad, jak volený zástupce lidu myslí na jeho blaho. I příklad toho, kudy by se mohl vydat nejeden kandidát blížícího se volebního klání. Byl by to přístup chvályhodný a konstruktivní a zajisté by o poctivých úmyslech kandidujících stran vypovídal v lepším světle, než různé početné a pohoršlivé aféry a kauzy. Anebo nežli šikmé poťouchlosti, kterých nehodlal trpět ani pan řídící, jenž na chlapecký školní záchodek s vyasfaltovaným žlábkem umístil ceduli: S důrazem nařizuje se, aby žactvo čurbu řádně před se směřovalo. Bude-li kdo šikmou čurbou souseda ohrožovati, bude tento exemplárně potrestán.