Vodník

Radek zvaný Vodník
s námi mydlil hokejbal
na konci slepé ulice povlával
a pomalu se mu horšil
zrak

ale jaká sóla vyhrával na Fendera Stratocastera
kapelu pořád zakládal
až měl ji téměř
slepý

onehdy mu Martin Ševčík
na parkovišti po mači věštil
že bude jednou hrát
                                   na Parawoodstocku

a Vodník – Šefčo uf

nahoď eště hlod...–
vzlykal štěstím

dnes tiše sedí
s Alenou u piva
černé brýle bledé rty
propletené prsty
i životy