Ztracené poledne

Co se to stalo, kam jsme zašli,
do jaké země prokleté?
Neznáš tu ani strom. A znáš-li,
je to ten, který nekvete.

Co mělo uzrát, nedozraje,
co chtělo hořet, nevzplane.
Jdem oděni jak do mumraje
v sny zestárlé a odrané.

Připadáme si v houfu nazí.
Na slzu posměch odpoví.
Slova, co hřát by mohla, mrazí
a prázdno čiší pod slovy.

O čem to snila, co to chtěla
ta naše léta zelená?
Čas přeletěl jak bludná střela.
A skráně popel znamená.